DOMA
DÉ – DOMA, DOBRŮTKA, DŮLEK A DÁREČEK, DÁVAT A DOSTÁVAT, DORTÍK A DOMEČEK.
DĚLIT SE, DÍVAT SE, DROBIT A DĚKOVAT, DLANĚMI NA DUŠI DÍREČKY SCELOVAT.
MÁM SVÉ VELKÉ D NA ZAČÁTKU JMÉNA. I NA NEBI SE MOTÁ A PŘEVALUJE. TVÁŘÍ SE TAK CHVÍLEMI JAKO C, ALE TO MĚ NEZMOTÁ, PROTOŽE I MNĚ ČAS OD ČASU NASKOČÍ C PŘES CELOU PUSU A VÍM, ŽE NIKDO VLASTNĚ NEVÍ, JAK TO BRÁT, VŽDYŤ C, KDYŽ SPADNE, JE Z NĚJ DÉČKO ČASTOKRÁT.
TO VESELÉ VELKÉ TEPLÉ D JE DOBŘE USAZENÉ I NA MÉ ŽIDLI. DLÍ SE TAM JAKO SKROJEK MELOUNU A NEVADÍ MU MOJE DOCELA DISKRÉTNÍ, ALE DŮRAZNÉ DOTYKY MELOUNEM CELÝM, VODNÍM.
MELOUN VODNÍ, VOD NÍ, VODOVODNÍ. NEJDŘÍV HO UMEJ A PAK MI HO KUS DEJ.
MEJ A PAK DEJ!
MEJ, DEJ! MEJ,DEJ!
JE TU SPOUSTA VOS A SOV A ZA OKNY SOB A NA STOLE LOS A POD ŽIDLÍ SOS Z TOHO PLODU.
ČERVENÝ SOS A SEMÍNKA.
NEBUDE ZE MĚ MAMINKA!
S.O.S.! S.O.S.! TY TĚLO CELÉ ZMOŽENÉ, ZLOBÍŠ A ZLOBÍŠ A NE, ŽE NE! S.O.S. A MAY DAY!
A VŮBEC! DEJTE SI ODE MĚ NA CHVÍLI RUCE A KLID A SVÁTEK. DEJTE MI ŇÁKÝ ČAS A POKOJ A KLÍČ OD ZADNÍCH VRÁTEK!
NECHTĚJTE MĚ VE SVÝCH SCÉNÁŘÍCH, HRÁCH A BITKÁCH.
NECHTE MĚ S PÁNEM BOHEM V LOUŽI, V BAHNĚ, V KYTKÁCH.
NECHTE MĚ CHVÍLI BÝT A DÝCHAT NEZÁVISLE,
Z PLNÝCH PLIC, VLEŽE, VSEDĚ, SVISLE.
PAK ZASE PŘIJDU JAKOBY NIC. ANEBO SE OTOČÍM A, JISTĚ SPRÁVNĚ DÍTE, ŽE UŽ MĚ NIKDY, NIKDY NEUVIDÍTE.
NEJMÉNĚ VŠAK PO DOBU POTŘEBNOU K ODŽITÍ NĚČEHO, CO STOJÍ ZATO. TŘEBA ŽIVOTA, TŘEBA PEKELNĚ DLOUHÉ FRONTY NA ĎÁBELSKÉ TOASTY VE SLEVĚ.
/ VE SLOVĚ SLEVA SLAVÍ SLÁVA ÚSPĚCHY VE ZNALOSTI PRAVOPISU. PÍŠE ES ZLEVA A POT HO ZLÉVÁ. PÍŠE TÉŽ SLOVO SLÁVA A SLÍVA. VÝZNAM TĚCH SLOV SE MU NÁHLE SLÍVÁ A TĚŽCE TEČE JEHO ZTĚŽKLOU HLAVOU JAK HUSTÁ SLIVOVICE. VE SLOVĚ SLÍVA JE SE JIST UŽ VÍCE./
VE SLÍVĚ VESELÝ ŽIJE SI ČERV. MÁ OPLÁCANÉ MĚKKÉ TĚLÍČKO, UČVACHTANOU ŽLUTOU A BORDOVOU POSTÝLKU OD ŠÁRKY A UPAŤCHANÉ OLEPENÉ BAČKŮRKY, ALE CO NEMÁ, TO JSOU NOŽIČKY. NIC MU TO NEVADÍ. MOŽNÁ SI POZVE HOSTY. TEĎ ZROVNA MÁ NÁVŠTĚVU – ŠPAČČÍ NOS S RÝMOU. NĚCO SI MUMLÁ POD VOUSY A PAK NATEKLE UTROUSÍ:
HLAVU PLNOU RÝBY VYBÝŠLÍM TU RÝBY,
BEZ HLAVY A PATY JSOU TY RÝBY VZATÝ,
VZATÝ PO PALICI DUBOVOU HLAVOU,
TO JSOU TY RÝBY Z RÝBY, CO MI DNES PLAVOU HLAVOU.
POPRAVDĚ TO TU HUHLÁ ZOBÁK S MLSNÝM ČESKÝM JAZÝČKEM, ANEBO PTAČÍ DĚD VŠEVĚD.
NECH NA HLAVĚ A NA ZUBY NEHLEĎ.
JE TO ZDÁNLIVĚ RADIKÁLNÍ ZÁSAH DO ČERVÍKOVA 1 + NIC A DO JEHO EXISTENCE VŮBEC, LEČ JEHO TO ANI ZBLA NEROZZLOBÍ. ON ŽIJE ZÍTŘKEM, KDY VŠECHNO ROZCHODÍ A ROZLÉTÁ, PÁČ VPADNE DO JARA I DO LÉTA JAK MOUCHA ČI JAKO MOTÝLEK, ON VYROSTE Z KOŠILKY I Z TRENÝREK A BUDE DOČASNĚ NÁDHERNÝM BODEM VE SKVOSTNÉ LAVINĚ ZVANÉ HMYZ.
BUDE BZÍKAT, BZUČET, OTRAVOVAT.
SEDAT NA LAMPY, NA KOLÁČE, NA LEJNA,
LÉTAT OSAMĚLE, VRACET SE DO HEJNA,
DO MRAKU, KDE JE DOMA…………JEN PŘEŽÍT TU NÁVŠTĚVU!!!!
DOMOVE, DOMOVE, TY BODE NESTÁLÝ,
JSI VŽDY TAM, KDE JSME SI BAČKŮRKY NECHALI.
ONY TĚ CHRÁNÍ PUCHEM NAŠICH NOŽEK PŘED ÚTOKY ZVENČÍ. A TY JSI PAK BUBLINOU CHRÁNÍCÍ NÁS DOČASNĚ A VÍCE NEŽ MÉNĚ DOMNĚLE PŘED NEKONEČNEM – SVÝMI ZDMI NA DOSAH, POSTELÍ NA TĚLO, ZÁCHODEM NA HLASITĚ BODRÉ SPLACHOVÁNÍ – JEN TAK LEHCE MÁČKNOUT NA STŘÍBRNÝ KNOFLÍK , UMYVADLEM S TEPLOU VODOU A KOHOUTKEM VE SPRÁVNÉ VÝŠCE, TROUBOU NA DVA PEKÁČE BUCHET S POVIDLY ZE ŠVESTEK, CO V NICH DŘÍV BYDLIL ČERV ČENDA ČERVENKA.
NEZABIJEŠ! NEUDĚLÁŠ DŽEMU Z ČERVÍCH PANELÁKŮ. NEVYŽENEŠ TAŤKY Z OBÝVÁKŮ. POČKÁŠ, AŽ ČAS I SLÍVY DOZRAJÍ A HEJNA TAŤKŮ ČENDŮ OBUJOU ROZČMACHŤANÉ PAPUČKY A PŮJDOU ROZLÉTAT SVÉ PRVNÍ STÁDIUM DO VOLIÉRY SVĚTA.
VŠECHNO MÁ SVŮJ ČAS. POČKÁŠ , AŽ UCHO PROUTĚNÉHO KOŠÍKU BUDE PRASKAT POD TÍHOU MODRÉHO BOŽÍHO NADĚLENÍ, AŽ SEBEVĚDOMĚ ŽLUTOORANŽOVÉ KLASY KUKUŘICE PROZÁŘÍ PODZIMNÍ ZÁPRAŽÍ DĚDY ŠKUBALA. POČKÁŠ, AŽ ŠÍPKY POPOLYKAJÍ CO NEJVÍC JASNÉ ČERVENĚ Z DUHY VYROSTLÉ CHALUPĚ Z KOMÍNA V ŘÍJNOVÉM PODVEČERU, KDY SLUNCE SI NA CESTĚ DO HAJAN DÁVÁ SPRCHU. POČKÁŠ, AŽ OPADÁ LISTÍ Z DUBU NA POSLEDNÍ SAMETOVÉ I DEŠTĚM SLIZSKÉ PODDUBÁKY, AŽ ZAPOMENUTÁ JABLKA ZJEMNÍ SVŮJ NACH JINOVATKOU A AŽ SI JEŽEK TONÍČEK PŘEHRNE PŘES HLAVU DÝŇOVÝ LIST Z KOMPOSTU ZA VRATY. POČKÁŠ, AŽ OŘEŠÁK POŠLE DO SVĚTA VŠECHNY SVÉ OŘÍŠKY A USNE ZMOŽENÝ STAROSTMI O NĚ, AŽ SOUSED VYPUSTÍ PRVNÍ ATOMOVÝ HŘIB DÝMU Z ČEHOKOLIV TRUBKOU KOMÍNA A PŘIDUSÍ TVOJE SKLONY K ROMANTICE, ABY TAK ZAJISTIL TEPLO DOMOVA MANŽELCE A DĚTOM. POČKÁŠ, AŽ ZAMRZNOU I VNITŘNOSTI TVÉHO PRASTARÉHO OPLA, UŽ DÁVNO NE HOPLA. A PAK………!
VLEZEŠ SI POD VELKOU PROŠÍVANOU A S LÁSKOU POSLÁTANOU DEKU SE SKLENICÍ POVIDEL - HUPKY I V BAČKŮRKÁCH – A ….. BUDEŠ D O M A .
