Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,
zdá se mi to vlastně nedávno, co jsem zde na tomto místě mluvil na vernisáži Dany Raunerové při zahájení výstavy nazvané Nebe je v tobě. Tehdy jsem připomínal, že Danino nebe je občas neklidné a rozbouřené, ale určitě vlídné, chápavé, laskavé a rozhodně není nikterak nudné. Mám za to, že stejná slova by mohla být vyřčena klidně i dnes. I dnešní výstava je vlastně odrazem autorčina hledání nebe v sobě samé. Dnes, protože se s Danou již pár let známe, vím, že její nebe je prostorem, v němž má místo spousta laskavých a vlídných stvoření, lidí, stejně tak jako i zvířat. V tomto nebi, stejně jako v jejích kresbách či obrazech, se objevuje i množství nevídaných zvířátek a bytůstek, kterým daly její kresby i obrazy život. Velké místo je tam ale určitě i pro koně.
Už na některých starších malbách Dany Raunerové mě bavilo objevovat a pozorovat rozverné baculaté barevné koníky, někdy opatřené malinkými křídly, kteří obývali energicky malovaný malířský vesmír plný živých barevných ploch a skvrn.
Kresby, které vidím dnes, jsou sice jiného výtvarného výrazu, jsou daleko více poctou koním. Jsou obrazem odžité zkušenosti ze soužití s koňmi, kteří s laskavým svolením majitelky udusávají její zahradu. S předchozími pracemi však mají spoustu společného. Společným rysem je určitě jejich spontánnost, bezprostřednost i očividná chuť, se kterou tyto práce vznikají. Koně v jejích kresbách jsou plni dovádivé, ale i mohutné energie, rozjařené bujnosti, ale i zasněné něhy. I tyto kresby svědčí o zájmu a o schopnosti všímat si, vidět a viděné předat dál.
Právě i tyto kresby s tématikou koní /ne vždy jde jen o "studii" koňského těla, ale o graficky načrtnutý příběh, situaci, dění, v jehož centru se koně ocitají, jsou jejími aktéry, hlavními postavami/ nezapřou nejsilnější stránky autorčina kresebného projevu. Tím je bezesporu dynamická vzdušná linie až kaligraficky proměnlivé síly, stopy někde razantní a suverénní, jinde zase subtilní, lehké a křehké. Živost tušové kresby je často umocňována dynamičností barevné skvrny, vitálností štětcového tahu i dynamikou kompoziční skladby obrazu.
Ve svém celku tyto kresby dokládají, že se jejich autorka dokáže vyrovnat s těžkým, ale i často vyhledávaným tématem navýsost výtvarně, beze stop lacinosti, podbízivosti, nebo naopak okázalosti. I tyto kresby koní jsou jednoduše dalšími svébytnými obrazy, osobitými výtvory v pestré a dlouhé řadě výtvarných aktivit Dany Raunerové.
V jednom svém textu Dana napsala, že jejím snem je přiblížit se co nejvíc harmonii přírody. Jejím cílej je malovat a tvořit vše tak, aby to bylo pro okolí zdrojem pozitivní energie. Tato výstava je důkazem toho, že je svému snu zase o kousek blíž.
V Třemošné 25.2.2010 Mgr. Jan Souček
