Raunerová zaujme i překvapí
Plzeňská výtvarnice se v Galerii 13 představuje jako malířka, kreslířka i návrhářka. Letos se již potřetí můžeme v Plzni setkat s tvorbou výtvarnice Dany Raunerové. Po lednové, spíše tematicky motivované výstavě Pořád jsme děti v aule plzeňského rozhlasu a po docela nedávné prezentaci v prostorách ředitelství ZČE nazvané Nahlížení, zaměřené výhradně na malbu, se nejkomplexněji představuje nyní ve výstavní síni 13 Západočeské galerie. Recenze Výstava Nebe je v tobě ukazuje Raunerovou jako již bezpečně, léty prověřenou kreslířku, jako mimořádně tvořivou, svébytnou malířku i jako třeba nekonvenční návrhářku různorodých realizací. Především ji však ukazuje jako neustále hledající, zkoušející, invenční a přemýšlivou výtvarnici, která dokáže zaujmout a navíc i překvapit. Působivé soubory pláten Ve vstupní, největší galerijní místnosti vsadila autorka na monumentální, velkorysou působivost pouze několika rozměrných malířských polyptychů.
Nejrozsáhlejší soubor devíti pláten Drobné příběhy o vodě, větru, slunci … /2005/ je atraktivní kompozicí tří barevných lineárních pásů nad sebou, v níž upoutá dramatický kontrast barvy i dynamika spontánního rukopisu v kontrastu ke klidné monochromní ploše. Triptych Příběh o světle /2005/ je působivá expresivní malba, citlivě založená na účinku přirozeného působení studených a teplých tónů. Nekonečné bytí /2005/ je zase sugestivní čtvercová kompozice účinně vystavěná na množství valérů magicky modré barvy, v níž jsou akcentovány až kaligrafické znaky v kontrastních bílých a žlutých tónech. Ač je každý z cyklů trochu jiný v koncepci i malířské formě, všechny se dovedou svrchovaně uplatnit v členitém výstavním prostoru. V přilehlých sálech autorka důmyslně rozvíjí koncept expozice. Nejmenší místnost nenuceně prezentuje, vedle několika maleb a kolorovaných kreseb /Výstup na vrchol, 2001, Škola s hranostajem, 2001/, autorčiny realizace v interiérech, její grafické návrhy. Práce pro divadlo apod. Následující je věnována dalším malbám. Ve dvou pásech nad sebou tu defilují obrazy z posledního období /2004-2005/.
Všechny jsou charakteristické odvážnou barevností, strhávají svým energickým rukopisem a dramatickou kompozicí, často ohromují nebo někdy i provokují mírou samovolnosti a bezděčnosti. V členité skladbě ploch a dynamických tahů štětce autorka vypráví své fantastické a spletité příběhy, které, jakkoli jsou pro diváka těžko interpretovatelné, jsou přitažlivé neotřelou obrazotvorností /Tajuplný úsměv něžné velryby, Koupel v lesní tůňce, aneb kojení zvířátek, Růžový zajíček a mírně vilný pán, Návštěva u nosorožce, všechny 2005/ Právě racionálně zvládnutá bezděčnost či spíše živelnost spolu s kreativně rozvíjenou imaginací, dává malbám Dany Raunerové charakteristický a nezaměnitelný výraz.
Raunerová jako fotografka
Největší překvapení přichystala autorka v místnosti, kterou cele věnuje prezentaci své fotografické tvorby. Je to totiž poprvé v její dosavadní dvacetileté výstavní kariéře. I ve fotografii však Raunerová nezapře nejlepší atributy své malířské práce, tedy přirozenou spontánnost, rozvernou hravost, či nápaditou nadsázku. I její fotky jsou dominantně založeny na barvě a barevných vztazích.
Přestože mají tyto fotografie vlastně jen jediný námět, za který posloužil autorce motiv sebe samé, nepůsobí rozhodně stereotypně a monotónně. Nejlépe to dokazuje polyekranová kompozice, zaplňující celou čelní stěnu místnosti. Řada autoportrétů či něco „mezi mnou a vším“, jak říká autorka. Od statických provokativních pohledů až k rozmazanému gestu pohybu hlavy vytváří nekončící modifikace, sahající v pólech od záhadné, tajemné a přitažlivé až k nevzhledně deformované tváří, je ve svém celku působivá především výtvarnou variabilitou, barevnou a kompoziční rozmanitostí.
V patře galerie vystavila autorka své černobílé tušové kresby. Kresba tvoří přirozenou součást celé její výtvarné práce a má v její tvorbě kontinuální povahu. Snad pro zachycení tohoto rysu sáhla Dana Raunerová k prezentaci kreseb za poměrně dlouhý časový úsek – od počátku 90. let do současnosti. Přesto působí vystavený soubor velmi uceleně a v charakteristických znacích jednotlivých kreseb, především v dynamice formálního projevu i v dynamice celé obrazové kompozice, je samozřejmou součástí celé výstavy.
Jan Souček
